Z velké části park obepíná Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (vyhlášená v roce 1972), která tvoří spolu s národním parkem na české i saské straně a rovněž se sousední Chráněnou krajinnou oblastí Saské Švýcarsko (LSG Sächsische Schweiz) jednotný orografický celek nazývaný Českosaské Švýcarsko (Sächsisch-Böhmische Schweiz) nebo Labské pískovce (Elbsandsteingebirge).  Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa.

Hlavním předmětem ochrany v parku je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Typické pro tuto oblast jsou skalní hřbety, kaňony, 

pískovcové věže a stolové hory. Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko - Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m).

Českosaské Švýcarsko a samotný národní park však není pouze rozsáhlý komplex neosídlených lesů a skal, představující předmět ochrany. Neobyčejnou harmonii přírody zde dotváří četné památky lidové architektury roubených a hrázděných domů s podstávkou v obcích lemujících hranici národního parku.

Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci

labské pískovce

Na území CHKO, převážně v části na pravém břehu Labe, se nachází řada přírodních rezervací a památek. Součástí rozsáhlé chráněnné krajiné oblasti je Národní park České Švýcarsko i Tiské stěny. Labské pískovce jsou oblíbeným místem turistů a horolezců, kteří na pískovcových věžích často trénují. Jsou zde jedinečné rozsáhlé lesy i poměrně relativní klid. To umožňuje výskyt nejrůznějších druhů zvěře - jelenů, srnců, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř. Byl zde vysazen i kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil rys.
Oblast tvoří z největší části křídové druhohorní sedimenty. Pozdější sopečná činnost rozlámala až 1 km mocnou pískovcovou desku soustavou zlomů, po další milióny let byla tvářnost krajiny modelována nejrůznějšími erozivními silami. K základním tvarům území patří údolí tvaru soutěsek a kaňonů, obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města - kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Nejkrásnější pohled na kaňon řeky Labe se turistům otevírá z vyhlídkové plošiny Belveder na Labské stráni. Mezi důležité přítoky Labe patří říčka Kamenice, jejíž soutěsky můžete proplout na výletních pramicích.

Nejvyšší horou Labských pískovců je Vysoký Sněžník (726 m.n.m.). Nejnižším místem je pak údolí Labe v Hřensku (115 m.n.m.). Světoznámá je Pravčická brána, přírodní skalní most klenoucí se ve výšce 16 metrů nad zemí. údolí. Z nejvýchodnější části Labských pískovců určitě stojí za zmínku oblast Kyjova s říčkou Křinicí, kterým vede romantická stezka pro turisty i cykloturisty. Celé území Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce je zpřístupněno sítí značených cest. Jedna z nejkrásnějších turistických tras vede Jetřichovickými skalami a Hřenskem.